systémové týrání
se vyskytuje jako prvotní i jako druhotné. Prvotní i druhotné systémové týrání je ze strany těch, kteří by měli dítě před týráním a po něm dítě chránit. Systémovému týrání, bohužel, napomáhá i okamžitá vykonavatelnost předběžného opatření a není možné dítě před tímto chránit a neexistuje institut na který by bylo možné se obrátit, aby se pochybení napravilo či alespoň jeho působnost oddálila dokud se stav neprošetří i za pomoci soudu. V případě prvotního to znamená, že důvody uměle vytvoří tzn, že se vytvoří důvody pro které by mělo nastat týrání druhotné. Samozřejmě, že i při vytváření důvodů je dítě týráno tím, že je nuceno se podílet na vytváření těchto důvodů. Např. někdo rodinu dítěte z něčeho nařkne a už se rozjíždí mašinerie při které je dítě vystaveno zkoumání zda je nařčení pravdivé. Čím je původce nařčení vlivnější tím je týráno dítě víc. A pokud toto nařčení dítě nepotvrdí je jeho výpověď zpochybněna a může následovat jeho zavření, aby se to "prošetřilo". Dále pak následuje týrání druhotné. Jindy druhotné týrání znamená, že po prvotním týraní, jemuž je dítě vystaveno (kdy může být dítěti způsobeno poranění či poškození), následuje týrání ze strany těch, kteří by měli dítě před týráním a po něm dítě chránit. Například se dítě svěří problém s týráním a zneužíváním odborníkovi, jeho výpověď zpochybněna a dítě je opakovaně vyslýcháno čímž mu jsou opětovně vybavovány minulé traumatické zážitky. Dítě může být také opakovaně traumatizováno nadbytečnými lékařskými prohlídkami. Týká se to i případu kdy je dítě opakovaně podrobeno policejnímu výslechu, nebo pokud je výslech dítěte u soudu prováděn za přítomnosti pachatele.Systémové týrání je způsobeno systémem, který je založen na pomoc a ochranu dětí a jejich rodin a kterému jsou vystaveny.
Školské instituce mohou dítě týrat přetěžováním, neadekvátním přístupem k dítěti a jeho ponižováním. Zanedbáváním či špatnou péčí kolektivních zařízeních jako jsou jesle, mateřské školy, základní školy a dětské domovy mohou být děti rovněž systémově týrány.
Jsou to i situace, kdy při nedostatku objektivních informací o situaci může odbor péče o děti a soud rozhodnout o osudu dítěte a oddělit jej od rodiny i v případech, kdy to není nevyhnutelně nutné. Zdravotnické instituce by se měly vyhýbat situacím kdy opakovaně a nadbytečně vyšetřují dítě a mohou jej tak druhotně ponižovat.
Z části převzato ze stránek Týrané děti